Bylo první pondělí v měsíci listopadu. Zavolal mi Jirka OK1OL, že večer pojedeme A160 SSB. Řekl jsem, že dobře, že to zkusíme ......

Já si doma dohodl propustku na večer a v 19.00 vyrazil do Holic. Stavil jsem se pro klubový TRX a dojel na Kamence. Zatopil jsem, nažhavil počítač, aby bylo vše připraveno. Při zkoušce TRXu jsem zjistil, že mi na 160tce vůbec nevysílá.
Pro sebe si říkám, že mi zapomněli dát správné heslo, protože to není můj TRX.

Po chvíli přijíždějí Jirka OK1OL, Standa OK1SVF a Jirka OK1JCM. Standa přijíždí jen nalehko (pantofle, slabá bunda).Venku je zima jak v Ruském filmu. Jirka mi tvrdí, že to není možné, že to vysílat musí. Jeho pokusy jsou však marné. Budeme měřit, prohlašuje Jirka. Po chvilce dohadování, kdo se dobrovolně přihlásí a vyleze na stožár (venku je tma jak v p...!), Jirka JCM prohlásí, že tam teda vyleze. Po 10 minutách na stožáru hlásí:“Já nic nevidím“.
Následovalo další dohadování, které Jirka ukončil zoufalým křikem, ať už konečně něco vymyslíme, nebo tam nahoře dočista umrzne. Rozhodli jsme se pro spuštění antény dolů. Po její prohlídce jsme zjistili, je shořelý balun.
Tak neslavně skončilo naše závodění. Promrzlí jsme se rozjeli domů. Zkrátka - není každý den posvícení. Příště snad bude líp.

Shrnutí:

1.(+) dal jsem si na Kamencích kávu
2.(+) poklábosil s kamarády
3.(+) rodina si ode mne odpočala
4.(-) ujel jsem zbytečně 20 km (a to mne Pán Bůh miloval, že jsem z trucu, abych rodině ukázal, jak dokážu šetřit, nejel na velocipédu)
5.(-) zima mi byla ještě celý týden

No ale , když se to tak vezme, klady převažují a byl to vlastně docela příjemný večer.

 

Mirek OK1NMP - VO OK1KHL