Zatímco část členů klubu se věnovala vysílání, druhá část se vydala z příjemně vytopené klubovny do mrazivého odpoledne. Mráz kolem deseti stupňů pod nulou však nebyl při zapadajícím slunci nesnesitelný. Snad, že nefoukal vítr. Důvod byl jednoduchý a zajímavý, Dalibor OK1HDF předváděl, jak umí sloužit vysílačka také k jiným účelům - k ovládání modelu letadla. Letadlo spolehlivě poslouchalo svého pána při malé akrobatické sestavě.
Potom se Stanislav Myslivec, OK1VEM v teple klubovny rozpovídal o začátcích radioamatérství v Holicích.
Holický radioklub dostal licenci pro vysílání v roce 1954, od toho roku se píší tedy dějiny klubu OK1KHL. Základna radioamatérů měnila v Holicích mnohokrát své stanoviště, až na dlouhou dobu se pak stal radioklub součástí holického Automotoklubu a sídlil v depu Kameneckého závodiště. Stanislav se na konci 50. let stal předsedou a vedl klub do roku 1986.
Od svých 75 let je Stanislav Myslivec OK1VEM čestným členem OK1KHL. Říká: „Když člověka tento sport chytne, tak už je to do smrti... V době, kdy jsem vedl klub, jsem si moc nezavysílal, měl jsem moc povinností ke svému zaměstnání. Doposud vysílám na 2m a KV, VKV nemohu provozovat, i když mám směrovou anténu, ale bez otáčení. Domek leží totiž v nevýhodné pozici, pod kameneckým kopcem, a tak na sever i východ je prostor zavřený.“ Odhaduje, že má asi tisíc spojení. Nejdelší spojení má s jižním Walesem i Švédskem a samozřejmě kupu QSL lístků. Nyní tento svěží osmdesátník objevuje i taje počítače a internetu.
Všichni členové holického OK1KHL věří, že mu jeho svěžest vydrží i nadále, což zpečetili malým přípitkem. Přípitkem též na zdraví a za úspěch činnosti klubu.
Dva Jiří a Stanislav u vysílačky a počítače
Za sebou mají holičtí v roce 2010, kromě samotné vysílací činnosti, dvě velké akce – květnovou kameneckou burzu a srpnové mezinárodní radioamatérské setkání. Věří, že i v příštím roce dopadnou obě akce (7. května a 26.-27. srpna 2011) ke spokojenosti návštěvníků. Dvě akce se zdají možná málo, ale kolik je za tím hodin společného jednání, či zajišťování jednotlivcem, starostí a drobných „malérů“, které se dají vždy vyřešit... To si někdo, kdo neuspořádal třeba ani setkání spolužáků, neumí představit.
Při mírném zvýšení aktivity všech členů klubu se budou množit jistě i radioamatérské úspěchy ve vysílání.
Mirka 42
Skupinka v kameneckém středisku
