Setkání radioamatérů v Holicích je jejich největším srazem u nás i na Slovensku. Každoročně jich tam přijedou čtyři tisíce. Kouzlo navazování radiového spojení je podle nadšenců hlavně ve vědomí, že to zvládnou sami.

Pomocí přístroje dokážou od stolu navázat spojení se zbytkem světa. Ve věku internetu nejsou podobné možnosti neobvyklé, ovšem za dob jejich mládí nebyly samozřejmostí ani telefony. Ačkoli se jejich koníček vyvinul ve sport, komunita radioamatérů stárne. Mirek Procházka si podobně jako většina radioamatérů i dnes touží dokazovat, že to stále umí.

Radioamatérství spočívá v navázání radiového spojení s náhodnými stanicemi rozmístěnými po světě. "Radioamatéři mají vyhrazené frekvence, ve kterých spolu mohou navzájem komunikovat," řekl šedesátiletý Mirek Procházka z holického radioklubu. Lze pouze poslouchat a odpovídat na výzvy, nebo naopak vysílat mezinárodní zkratky a čekat, až se někdo ozve.

Ke komunikaci se užívá Morseova abeceda nebo i běžná řeč. Pro vysílání do zahraničí je vhodné ovládat alespoň základní fráze v angličtině. Hovor se většinou skládá ze vzájemného zhodnocení slyšitelnosti, charakteristiky užívaných přístrojů.

"Často popisujeme, odkud přesně vysíláme a jaké je počasí," uvedl Procházka. Sám se vysíláním zabývá více než dvacet let. Všechno prý začalo, ještě když byl kluk.

Vždy se zajímal o techniku, nejprve si chtěl udělat rádio. "V šedesátých letech nic nebylo. Součástky se sháněly na smetištích a člověk si musel všechno postavit sám. Když jsem přišel za mámou, aby mi dala deset korun na tranzistor, odpověděla, že za to má čtvrtku másla," uvedl Procházka. Plánky hledal v knihách a časopisech, rady získával od lidí se stejnými zájmy.

Radioklub z Holic pořádá mezinárodní setkání radioamatérů. Neodmyslitelnou výbavou pro vysílání je znalost morseovky, angličtiny, mezinárodních zkratek států nebo zeměpisu. Na snímku předseda klubu Jiří Kamenický a vedoucí operátor Mirek Procházka (vlevo).

Pozor, nepřítel naslouchá

Od poslouchání k vysílání už je to jen kousek. "Telefony nebyly moc dostupné, leda na poště. Napadlo mě, že když to umí poslouchat, mohlo by to umět i vysílat. Zatoužil jsem si s někým popovídat, navázat spojení přes krabičku, kterou mám doma," uvedl.

K vysílání je nutné získat povolení. "Musíte prokázat, že ovládáte základní znalosti, víte, v jakých pásmech můžete vysílat, kde vysílat nesmíte. Předtím to bylo "Pozor, nepřítel naslouchá!", takže se skoro nikde nesmělo. Odposlechová služba sledovala, jestli neříkáte, jak se u nás dělá vpravo v bok," řekl. Tehdy ještě na zkoušky nešel a ke své zálibě se vrátil později.

Dnes má na svém kontě přes tři tisíce unikátních spojení, jde tedy o navázání kontaktu se třemi tisíci různými volacími kódy, které se přidělují jednotlivým radioamatérům po získání koncese ve všech státech.

"Každá země má svou zkratku, kterou kódy jednotlivých radioamatérů začínají. Slováci mají OM a třeba Nový Zéland je ZL," řekl Procházka. Všechny tyto zkratky jsou zapsané v radioamatérské mapě.

Sám se už dovolal téměř do celého světa. "Spojil jsem se i s Francouzskou Guyanou. Chybí mi Aljaška, Havajské ostrovy a pak nějaké ostrůvky v Tichomoří," vypočítal Procházka.

(Autor: Zuzana Pešinová, spolupracovnice MF DNES; Foto: Michal Klíma; Video: idnes.cz).