OK1KHL - Homepage OK1KHL - Homepage ČRK
 Dnešní datum: 24. 09. 2017  
"Holice 2017" : 25.-26.8.            
   
  Hlavní nabídka
Hlavní stránka
Fotografická galerie
Zajímavé odkazy
Ankety
Download
Zasílání novinek
Internetové fórum OK1KHL

Kontakty na OK1KHL

  Rubriky

  FotoGalerie
IOTA 2005 - 27
IOTA 2005
zobrazení: 2311
známka: 0

<!-- G -->PLC / BPL

Zpět Problematika PLC

Vydáno dne 30. 05. 2008 (6122 přečtení)

Anténa K besedě o PLC v ČRo Leonardo
Poslední dobou se u nás znovu diskutuje o nasazování systémů umožňujících šíření internetových signálů po vedeních elektrovodných sítí. Tyto systémy jsou v Evropě označovány jako PLC (Power Line Communications), v USA pak BPL (Broadband (over) Power Line).


Ing.Karel Košťál, OK1SQK

Existuje i řada systémů podobných, jako například PLT (Powe Line Telecommunications) pro telekomunikační služby, zejména přenos telefonních hovorů. Český radioklub se k této věci vyjádřil zcela jasně a podrobně svým Memorandem (1), které bylo vydáno v listopadu 2005 a rozesláno všem institucím a orgánům tohoto státu, kterých se, třeba jen okrajově, mohlo týkat, v neposlední řadě Českému telekomunikačnímu úřadu. Zhruba od začátku letošního roku vstoupil tento tento druh připojení k internetu do další fáze, neboť začal být komerčně nabízen v centru Prahy a v plánu je pro příští dva roky pokrytí celé Prahy a dalších měst. V pátek 12.ledna 2007 se ve studiu Českého rozhlasu Leonardo uskutečnila beseda o šíření internetu po elektrovodné síti. Účast rádioamatérů v besedě zajistil Honza OK1UU. K besedě byl přizván ČRK, který vyslal mne, ČAV pak zastupoval jeho místopředseda, Franta OK1HH. Besedy se pod vedením redaktora Luboše Veverky dále zúčastnili nezávislý publicista Jiří Peterka a Ing.Jan Sedláček z Českého telekomunikačního úřadu. Hodinová beseda byla vysílána o týden později a je k dispozici ke stažení na webových stránkách rádia Leonardo (5). Mým hlavním dojmem z besedy je, že během hodiny jejího trvání se stihlo sdělit velmi málo. Mnohé vzniklé otázky zůstávaly nezodpovězeny a spousta dalšího zůstává nevyslovena. Dále mne překvapilo, že se besedy nezúčastnila společnost, která tuto službu v ČR nabízí, ač byla pozvána, a že její účast jako by suplovali pan Jiří Peterka a, k mému velkému údivu, i zástupce ČTÚ.

Rád bych tedy ještě některé myšlenky a názory doplnil a podtrhnul:
V minulosti se zdála být zajímavou myšlenka využití všudypřítomných vedení rozvodných sítí k lacinému překlenutí oné pověstné „poslední míle“ pro přenos internetových signálů k uživatelům. Našli se podnikatelé, kteří tuto značně kontroverzní myšlenku shledali potenciálně obchodně zajímavou a vložili do jejího uskutečnění nemalé finanční prostředky. Tyto prostředky byly vloženy nejen do vývoje a výroby potřebné technologie, ale současně i do „obhajoby“ tohoto způsobu přenosu dat. Na dané téma se tak pořádají konference, které jsou normálním smrtelníkům znepřístupněny jejich konáním v pětihvězdičkových hotelích a účastnickými poplatky ve výši kolem 20 tisíc korun. O PLC přednášejí profesoři vysokých technických škol a píší se diplomové práce. Úředníci telekomunikačních úřadů jsou k technologii PLC benevolentní a tvrdí, že si na ni nikdo nestěžuje. Za jediné nepřející odpůrce tohoto „skvělého“ prostředku levného připojení k internetu jsou tak vydáváni rádioamatéři.

Za všechny uvedené „obhajoby“, které jsou , dle mého názoru, jen dobře financovaným marketingem ze strany těch, kdo do PLC investovali, alespoň jeden příklad: Ing. šroubek, Ph.D., vypracoval jako reakci na příslušné Memorandum ČRK pojednání s názvem Antimemorandum k PLC (2). Nosnou myšlenkou tohoto dílka je, že rádioamatéři jako 0,03% lidské populace mají k dispozici 2,3 až 7,4% celého kmitočtového spektra, přičemž 0,3% tohoto spektra by postačilo k pokrytí 7,3% populace technologií PLC při 10% využití stávající elektrovodné sítě. Autor jaksi samozřejmě předpokládá, že lidská populace po ničem jiném než po technologii PLC netouží a PLC je tak vydáváno za oprávněný veřejný zájem. Ani nepřekvapuje, že se autor podepsal jako specialista marketingu.

Vedení elektrovodné sítě lze považovat za leccos, jen ne za homogenní vysokofrekvenční vedení, jaké by přenos dat vyžadoval. Impedance síťového vedení se mění s charakterem každého připojeného spotřebiče, velké skupiny spotřebičů jsou potenciálními zdroji rušivých signálů (zejména spotřebiče s komutátorovými motory, polovodičovou regulací apod.). Tyto technické překážky se nedají jednoduše obejít a jejich řešením je v konečném důsledku pouze zvyšování úrovně přenášených vysokofrekvenčních signálů. Přenášený vysokofrekvenční signál se ale odráží od četných nehomogenit a vyzařuje do okolí. Vedení elektrovodné sítě, ať již jsou realizována kabely nebo volným vedením, nejsou vysokofrekvenčně stíněna a stávají se tak vysílacími anténami. Protože tento přenos využívá kmitočtů (zejména v oblasti krátkých vln) přidělených jiným službám, zákonitě tak dochází ke konfliktům s těmito službami, prozatím zejména s početnou a technickými prostředky i znalostmi vybavenou skupinou rádioamatérů. Obhájci tohoto systému si uvědomují neudržitelnost tvrzení, že vf datový signál je šířen po vedení elektrovodné sítě, a tak nyní hlásají, že signál je šířen „podél“ vedení. Zákon o elektronických komunikacích ale takovouto síť elektronických komunikací nezná. Z hlediska elektromagnetické slučitelnosti je pak prvořadou otázka, do jaké kolmé vzdálenosti od vedení elektrovodné sítě toto „podélné“ šíření zasahuje. Máme mezi sebou nemalou skupinu amatérů (QRP), jejichž koníčkem jsou, zejména v oblasti krátkých vln, spojení s malými výstupními výkony, a kteří by nesčetnými potvrzenými spojeními mohli dokázat, že s výkonem srovnatelným s tím, který odpovídá přenášeným úrovním signálů PLC, lze uskutečnit i spojení na vzdálenost stovek až tisíců kilometrů.

Obhájci PLC by zde asi tvrdili, že technické prostředky těchto systémů se také vyvíjejí a v současné době dokážou rádioamatérská pásma z jimi používaného spektra „vyklíčovat“. Jenže rádioamatérská služba na krátkých vlnách představuje jen devět poměrně úzkých kmitočtových segmentů. Otázkou zůstává, s jakým potlačením vyzařované úrovně signálů se jim toto podaří, kolik takovýchto segmentů budou moci „vyklíčovat“, a jaké pásmo jim nakonec zbude po stížnostech dalších legálních uživatelů krátkých vln. Jedná se o řadu služeb jiných jako je rozhlas, rádioastronomie, tísňová komunikace Globálního námořního a bezpečnostního systému (GMDSS), řada kmitočtů pevné a pohyblivé pozemní služby. Názor, že rušení v pásmu krátkých vln, způsobené systémy PLC, bude ČTÚ řešeno dodatečně, až na základě stížnosti, obstojí prozatím možná u rádioamatérské služby nebo rozhlasu. Obstojí ale takovýto přístup v případě, že zde prokazatelně dojde k rušení tísňové a bezpečnostní komunikace a tím k ohrožení životů osob? Amatérská služba ostatně, jak tomu bylo již mnohokrát v minulosti, úlohu tísňové komunikace plní rovněž. Nastupuje většinou v situaci, když už selžou všechny ostatní prostředky. Nemusí se jednat jen o námořní katastrofy, jde i o velké požáry, živelní katastrofy velkého rozsahu a podobně. Neměly by se preventivně řešit možné příčiny takovýchto rušení s předstihem, a ne až jejich následky?

Pro mne osobně je poněkud zarážející postoj Českého telekomunikačního úřadu, který v této věci jako by rezignuje na svou funkci regulátora v oblasti elektronických komunikací. Odmítá se zabývat prevencí elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací, jakož i zabraňování škodlivým interferencím. Pokud je PLC elektronickou komunikační službou po vedení, pak by mimo tato vedení neměla působit a vedení i prvky systému by měly být opatřeny stíněním s potřebným stínícím faktorem, obdobně jako je tomu např. u televizních kabelových rozvodů. Pokud je PLC komunikační službou šířícím své signály mimo vedení (byť i „podél“) pak jde nutně o přenos signálu rádiem a ČTÚ by zde měl uplatnit svou funkci regulátora v oblasti správy rádiového spektra, včetně kmitočtového plánování a dalších souvisejících opatření.

Pokud připustíme, že se jedná o přenos po vedení, tak by bylo možné se ptát, proč jedna služba elektronických komunikací využívající vedení (kabelová televize) musí svá zařízení a vedení opatřovat nákladným stíněním a druhá (PLC) je neoprávněně výrazně zvýhodňována tím, že tuto povinnost nemá? Obě tyto služby používají dokonce srovnatelné úrovně přenášených vysokofrekvenčních signálů. Jak zde potom ČTÚ zajišťuje jeden ze svých hlavních úkolů, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací? Proč ČTÚ přenos PLC nepovolí za předpokladu výměny vedení elektrovodné sítě, používaných pro tuto službu, za vedení stíněné s předepsaným stínícím faktorem? Vzpomeňme na staré rozvody společných televizních antén se zelenými kabely (VFKP apod.), nestíněnými pasivními prvky v plastových krabičkách (např. rozbočovače PBC 21). Jakmile tyto rozvody měly být využívány pro přenos signálů kabelové televize a používat kmitočty přidělené jiným službám (S kanály), museli jejich provozovatelé, pod hrozbou vysokých sankcí ze strany ČTÚ, rozvody nákladně rekonstruovat, včetně výměny kabelů za kabely s dvojitým, v některých případech i trojitým stíněním, vyměnit aktivní i pasivní prvky rozvodu za certifikované, kde stínící faktor byl jedním z hlavních parametrů pro jejich schválení. Je třeba podtrhnout, že hrozba sankcí zde nebyla podmíněná až nějakou stížností, jak je dnes prezentováno pro případ provozování sítí PLC. Lze zde tedy hovořit o rovnosti v hospodářské soutěži?

Jediné, co snad částečně vysvětluje současné váhání úředníků ČTÚ v této věci, je existence Doporučení komise evropských společenství ze dne 6.4.2005 o širokopásmové elektronické komunikaci přes rozvody elektrické energie. Jak se v tomto doporučení uvádí, je jeho cílem zajistit transparentní, přiměřené a nediskriminační podmínky pro rozmístění systémů komunikace přes rozvody elektrické energie a odstranění nepřiměřených regulačních překážek. Doporučuje se mimo jiné ex-post model pro pro řízení vzájemného rušení systémů drátového vedení a rádiových systémů. Najdeme tam i formulace jako: „Sítě komunikace přes rozvody elektrické energie jsou kabelové sítě a jako takové jsou jsou řízenými médii. Nevyužívají rádiové frekvence pro přenos…!“ Současně ale také, že systémy komunikace přes rozvody elektrické energie spadají do působnosti směrnice o elektromagnetické kompatibilitě… a že mohou být uvedeny do provozu pouze tehdy, jsou-li v souladu s touto směrnicí. Kontroverznost tohoto doporučení je zejména v tom, že zjevně nabádá k nadržování tomuto druhu komunikace a de facto doporučuje diskriminaci jiných systémů elektronických komunikací po vedení a rádiových systémů. Do dnešního dne ostatně nebyla, a domnívám se, že ani nemohla být, přijata nějaká smysluplná technická norma, která by tento druh přenosu uspokojivě řešila a legalizovala. Toto Doporučení tak vnímám pouze jako výsledek silného lobbistického tlaku investorů, kteří do těchto systémů vložili velké prostředky a nesplnitelné naděje. Dle mého názoru by se úředníci ČTÚ měli k tomuto Doporučení se stavět jako k doporučení, tedy aktu podstatně nižší právní síly, než je např. Směrnice o elektromagnetické kompatibilitě, a řídit se svými odbornými znalostmi a svým svědomím. Vysoký stupeň zcela zbytečné předpostrašenosti našich úředníků před úředníky bruselskými je ostatně dobře znám i z jiných oblastí života .

Na mezinárodní úrovni v této věci radioamatéry zastupuje Mezinárodní Rádioamatérská Unie – Region 1 (IARU) a její pracovní skupina EUROCOM pod vedením předsedy, kterým je Gaston Bertels, ON4WF. Osobně jsem měl možnost se zúčastnit jednání této pracovní skupiny dne 23.6.2006 ve Fridrichshafenu. Je třeba říct, že tato pracovní skupina odvádí obrovský kus práce ve prospěch radioamatérů směrem k Evropské unii i jejím orgánům jako ETSI a ECC. Mimo jiné se podařilo prosadit, že radioamatérská služba pracující v souladu s předpisy Mezinárodní telekomunikační Unie (ITU), je poprvé zmíněná v Evropském právním aktu jako služba chráněná členskými státy, což by mělo najít svůj odraz i v národních právních normách. Jiným výsledkem úsilí této pracovní skupiny je, že v týdnu od 5. do 9. března 2007 se na půdě Evropského parlamentu v Bruselu uskuteční výstava věnovaná radioamatérské službě. V uvedeném týdnu se v Bruselu uskuteční schůze parlamentních skupin. Prostor výstavy je velmi výhodně umístěn poblíž baru na křižovatce hlavních chodeb vedoucích k zasedacím místnostem. Záštitu nad výstavou převzal Fernando Fernandez-Martin (EA8AK), kvestor Evropského parlamentu, zodpovědný za umělecké a kulturní otázky. O výsledku této výstavy, jakož i o činnosti pracovní skupiny EUROCOM, budu informovat podrobněji samostatným článkem v některém z dalších čísel tohoto časopisu.

Na zmiňované rozhlasové besedě nezávislý publicicta pan Jiří Peterka a shodně s ním zástupce ČTÚ také tvrdili, že oprávněnost PLC vyřeší trh. Obávám se, že zde jde o hluboké nedorozumění, neboť trh může rozhodnout o tom, který produkt je lepší z hlediska jeho užitné hodnoty a ceny. Systém přenosu dat PLC však z tohoto hlediska není porovnávatelným výrobkem, neboť v dosavadní podobě nesplňuje platné technické normy ani z oblasti přenosu po vedení, ani z oblasti přenosu rádiového.

Osobně jsem přesvědčen, že úlohu přenosu dat, včetně superrychlého internetu, televizních a rozhlasových signálů, jakož i hlasové komunikace, převezme v brzké době optické vlákno pro své obrovské možnosti přenosové kapacity, nulové vyzařování, neovlivnitelnost okolními elektromagnetickými poli a v neposlední řadě nízkou cenou. Již dnes je skleněné vlákno levnější než měď. Již dnes se realizují sítě FTTx, včetně sítí FTTH (fibre to the home – vlákno až do bytu) se všemi výše uvedenými výhodami, které jsou jinými systémy nerealizovatelné. Technický rozvoj hardware i software výpočetní techniky směřuje k stále větším požadavkům na rychlost přenosu dat, takže se dá předpokládat, že možnosti systémů PLC budou v dohledné době z tohoto pohledu nevyhovující. Výrobci technologie PLC si rovněž začínají uvědomovat, že kroky, které učinili, nevedou ke kýženým efektům, a zachraňují co se dá. Např. finská firma Teleste nabízí aplikaci svého zařízení PLC pro levné datové přenosy v malých sítích kabelové televize, kde v homogenním vedení postačují nižší signálové úrovně než u dosavadních systémů přenosu dat, ale dochází k nekompatibilitě se systémy stávajícími (např. s protokolem DOCSIS). V některých státech je rozvoj této kontroverzní technologie PLC utlumován, např. v Barceloně byl celý tento systém zcela zastaven.

Nehledě k výše uvedenému musíme ještě nějakou dobu počítat s tím, že se jako rádioamatéři s nežádoucími efekty nasazené technologie PLC můžeme setkat. V případě rušení se budeme dostupnými prostředky snažit odhalit jeho zdroj tak, abychom technikům ČTÚ mohli podat co možno nejvíce potřebných informací. Jak budeme konkrétně postupovat je podrobně popsáno na webových stránkách ČTÚ (3) (Jak postupovat… / Co dělat, když je provoz zařízení využívajících rádiové kmitočty rušen), včetně adresáře kontaktních míst v jednotlivých oblastech ČR. V případě, že zdrojem rušení v rádioamatérských pásmech je systém PLC, budeme informovat i ČRK (4), který vyřešení věci v případě potřeby podpoří u ČTÚ a bude informovat i pracovní skupinu EUROCOM IARU, kterou jsme o tyto informace byli požádáni.Tato problematika se týká všech rádioamatérů, členů i nečlenů ČRK, ve stejné míře. Rozhlasová beseda v ČRo Leonardo byla dobrým příkladem a ukázkou toho, jak jejich spolupráce může vypadat.

Ing. Karel Košťál OK1SQK


Odkazy:

  1. www.crk.cz/CZ/BULL_MB_PLC.HTM
  2. www.power-com.cz/sroubek-1.pdf
  3. www.ctupraha.cz
  4. www.crk.cz
  5. http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00493575.mp3


Celý článek |     
 

Zpět (klikni)

  Počasí Holice

  Webkamera

Holice - Kamenec - JO80AC

  Sponzoring
Finanční podpora
Město Holice

Pardubický kraj


Materiální podpora

Materiální podpora

Materiální podpora

Materiální podpora


  test antispamu
email: moc.lhk1ko@akcitsap
email: past@ok1khl.com

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.